Shiitake oslabuje střevní záněty

Shiitake  oslabuje střevní záněty

 

Zánětlivé střevní nemoci mají charakter chronické nemoci, můžeme zde hovořit o Crohnově nemoci či ulcerózní kolitidě. U těchto stavů je zvýšená aktivita imunitního systému, zvýšené množství imunitních buněk v postižené tkáni, zvýšené hladiny prozánětových cytokinů. Není tedy divu, že léčba těchto nemocí spočívá hlavně v tlumení imunitního systému pomocí např. sulfasalazinu, kortikoidů či podávání monoklonálních protilátek vyvazujících prozánětové cytokiny, např. TNF-α, aby nemohl aktivovat další imunitní buňky a děje.

Pokud je léčba celková, není, nebo nemůže být podávána místně, lokálně, ovlivňuje celý imunitní systém, a takový útlum může být nežádoucí.

Bylo by tedy jistě prospěšnější dojít k utlumení reakci ve střevě jinými, šetrnějšími postupy než např. kortikoidy.

Vědci se zaměřují na možné využití hub. Houby, včetně testované Shiitake, obsahují velké množství bioaktivních látek, mezi nejúčinnější patří glukany. Dle typu, rozvětvení, dokáží imunitní systém stimulovat, ale také působit imunosupresivně.

K pokusu byl z Shiitake extrahován β-1,3;1,6-glukan ‒ lentinanu a použit k terapii myší, u nichž byl vyvolán zánět střev po podání dextran sulfátu sodného, a také byl testován na kultuře střevních epiteliálních buněk s lipopolysacharidem aktivovanými makrofágy.

U myší po podání dextranu došlo k rozvoji zánětu střeva, který se projevil jako krvavé průjmy, sníženou aktivitou myší, sníženým příjmem tekutin i potravy. Myši tak ztrácely na hmotnosti a také došlo ke zkrácení střeva.
Podávání lentinanu v dávce 100 µg zlepšilo klinický stav myší, oproti myším, které lentinan nedostávaly. U léčených myší došlo k nárůstu hmotnosti, stejně tak se nezměnila délka střeva.

Po 10 dnech došlo k usmrcení myší a k histologickému zkoumání jejich střeva, i zde bylo patrné, že má lentinan ochranný vliv na střevní sliznici, která byla v lepší kondici u myší užívajících lentinan.

Ve střevě myší, jimž byl podáván lentinan, také nedošlo k tak výrazné expresi mRNA pro prozánětové cytokiny, čímž se snížla i zánětlivá reakce.

Na připravené buněčné kultuře pak vědci ověřili, že lentinan snižuje expresi mRNA pro IL-8, což je cytokin silně přitahující neutrofily do místa zánětu, také se snížila aktivita transkripčního faktoru NF-κB, jenž stojí za
přepisem mnoha prozánětových cytokinů. Výrazně se též snížila exprese receptoru TNFR1, který váže silný prozánětový cytokin TNF-α, čímž se spouští signální kaskáda vedoucí k aktivaci transkripčního faktoru NF-κB. Toto tedy bylo v přítomnosti lentinanu silně omezeno.

Je patrné z pokusů na myších i buněčné kultuře, že podání lentinanu výrazně snižuje zánětovou reakci, a to hlavně blokováním signálních drah vedoucích k aktivaci transkripčního faktoru NF-κB. V klinickém obraze
se to potom projeví jako zlepšení stavu myší díky menšímu poškození střeva.

Zdroj:

Nishitani Y, Zhang L, Yoshida M, Azuma T, Kanazawa K, Hashimoto T, Mizuno M. Intestinal anti-inflammatory activity of lentinan: influence on IL-8 and TNFR1 expression in intestinal epithelial cells. PLoS One.
2013;8(4):e62441.

 

 

Galerie k příspěvku

Přidejte komentář